historie

Něco málo z historie vinařství v Ratíškovicích

    Obec Ratíškovice nemá příliš bohatou historii v oblasti vinohradnictví a vinařství, přestože tyto činnosti na Hodonínsku a Kyjovsku dosáhly velkého rozkvětu. Rozšíření vinařství u nás bránil nedostatek orné půdy. Místní rolníci museli dávat přednost pěstování obilí, aby uživili své rodiny.Pěstování révy bylo samozřejmě také značně riskantní. Podle obecní kroniky začalo přesto několik místních hospodářů v letech 1890 – 1898 vysazovat vinice v trati Hrubé pole. Pokus byl finančně náročné, ale bohužel neúspěšný. Vinohrady po několika letech vyhynuly. Jak uvádí literatura z roku 1926, v Ratíškovicích nebyl v té době žádný vinohrad. Až v roce 1935 činovníci Družiny katolických zemědělců – Kordula Jan (č.p.5) a Antoš Cyril (č.p.421) požádali Hospodářskou školu ve Bzenci o odborného referenta, který by na schůzi přednášel o vinařství. Na 10.listopadu t.r. byla tato schůze svolána do obecního hostince a přednášku vedl prof. Rosina. Za nejvýhodnější k vysazování vinic označil půdu na Nácestkách. Přímo na schůzi vzniká Vinařská besídka v počtu 22 členů. Předsedou byl zvolen Antoš Jan (č.p.86), místopředsedou Gajdík Frant. (č.p.81), jednatelem Gajdík Martin (č.p.323) a pokladníkem Koštuřík Petr (č.p.148).Členský příspěvek činil 20 Kč. Ještě do Vánoc se podařilo připravit pozemky k jarní výsadbě a 18 rolníků založilo vinice.

    O činnosti ve válečné a těsně poválečném období nejsou k dispozici žádné prameny. Až 26.12.1946 vzniká na ustavující schůzi v hospodě U Růžičků nová Vinařská besídka. Z přítomných 39 členů byl zvolen prozatímní výbor pod vedením Hnilice Petra,ml.(č.p.543). Na 1. řádné valné hromadě 9.února 1947 byl zvolen nový výbor s předsedou Janem Příkaským(č.p.34) a jednatelem Michalem Příkaským(č.p.148). A již 17.2.1947 pořádá Besídka historicky 1.výstavu vína s ochutnáváním. Podařilo se sesbírat 41 vzorků od 21vinařů. Výstavu navštívilo přes 300 zájemců, kteří měli k dispozici také vína ze tří profesionálních vinařství.Vinařská besídka se hlavně zaměřovala na shánění sazenic révy a osvětu vinařství prostřednictvím přednášek( Ing.Sečkář Pavel – sklepmistr z Mutěnic, pan Pelc- ředitel vinařského družstva aj,). Už v té době se objevují snahy stavět vinné sklepy v trati Drahy. Po Únoru 1948 vznikají návrhy na založení výrobního družstva s vlastním sklepem a lisovnou. K tomu ovšem nedošlo. Záznamy o činnosti Besídky končí zápisem z členské schůze 8.1.1950.

    Dovídáme se o ní znovu v souvislosti se vznikem Závodní pobočky         Československého svazu zahrádkářů a ovocnářů při dole Osvobození ze dne 1.5.1961.Tehdy 19 členů z řad bývalé Vinařské besídky – ROH Doly Ratíškovice dalo vzniknout této Závodní pobočce.Prvním předsedou byl Brhel František(č.p.24), předsedou byl v té době Koštuřík Josef(č.p.?).Vedoucí úloha KSČ se projevovala i v činnosti této zájmové oganizace – kandidátky na členy výboru byly předkládány jak ZO KSČ tak ROH Dolu Osvobození, členské schůze, kterých bylo minimálně 6 do roka, začínaly vždy politickým příspěvkem. Na výr.čl.schůzi 21.1.1962 již Závodní pobočka čítala 56 členů, byl zvolen nový výbor s předsedou Aloisem Burešem(č.p ). Konečná likvidace Vinařské besídky včetně převodu veškerého majetku a účetnictví, vedeného naposledy Janem Kordulou(č.p.470), proběhla 3.února 1962.

    Zvláštností činnosti Závodní pobočky bylo, že se volby do výboru konaly každý rok. Na Velikonoční neděli 22.4.1962 se konal 1.košt pořádaný Záv. Pobočkou. Zajímavostí bylo, že v deset dopoledne proběhlo hodnocení a ve tři odpoledne vlastní ochutnávka. Záv. Pobočka pořádala pravidelně přednášky,školení, výstavy květin, výstavy ovoce a zeleniny a také každý rok v září Vinobraní. V letech 1961 -1964 byla také organizátorem krojových

plesů. V roce 1963 byl znovu zvolen předsedou Brhel Fr.(č.p.24). 17. května 1964 proběhl už klasický košt, když o týden dříve bylo hodnocení stobodovým systémem pod vedením pana Sečkáře z Mutěnic. V tomto roce byl předsedou Kovařík Josef(č.p.543). činnost v Záv.pobočce se odvíjela v komisích se svými předsedy; byly to např. vinařská, hospodářská, kulturní a zahrádkářská. ZP také organizovala nákup stromků, hnojiv a postřiků ve vlastní prodejně. V tomto roce měla ZP 124 členů.

    Pro rok 1965 byl znovu zvolen předsedou Brhel Fr. Výstava vín se konala 1.května po prvomájovém průvodu v prostorách kinosálu. V té době ZP vlastnila 8 kusů postřikových pump. Oživuje se zájem stavět vinné sklepy- tentokrát v oblasti důlních propadlin v Hrubém poli. Radou ONV v Hodoníně nebyl ale schválen územní plán. Přesto 9.srpna 1965 žádá MNV o povolení stavby sklepa Jaroslav Kotásek, bylo mu vyhověno a stavbu dokončil napřesrok. Podle jeho jména se ujal název pro tuto lokalitu – Slavín.

    Na schůzi 2.1.1966 opět potvrzen ve funkci Brhel F. – tentokrát už na dva roky. Objevují se snahy o postavení vlastního skladu a došlo to až k povolení stavby za starou drůbežárnou U Mlýna. I přes to, že byl již nakoupen materiál, stavět se nezačalo ???

    První vlastní zahrádkářský ples se konal 4.února 1967 a s ním byla zahájena bohatá úspěšná tradice těchto kulturně společenských akcí.Na výstavě vín 23.3.1967 byla poprvé použita 20-ti bodová stupnice pro hodnocení vzorků.

    Neúplné záznamy z období Pražského jara a následných srpnových událostí nám nedávají ucelený pohled na dění v Závodní pobočce. Z pozdější doby víme,že 15.3.1970 se konala výstava vín , na níž bylo 265 vzorků, v tomto roce organizace získala do dlouhodobého užívání od MNV bývalé dílny JZD za poštou. Budova byla v dezolátním stavu, ale do zimy byla opravena střecha, zaskleny okna a provedeny jiné práce za částku 10.000 Kč. V tomto roce také proběhl odkup pozemků pod přístupovou cestou na Theodor.

    V roce 1971 se košt konal 21.března – vybráno bylo 316 vzorků. 2. ledna 1972 byl na VČS zvolen předsedou Fr.Brhel. Košt se konal 18.březnea, V tomto roce na slavnostní schůzi k 50. výročí založení SSSR a k 55.výročí VŘSR- tyto schůze byly vždy zahajovány projevem zástupce MO KSČ – v diskuzi byla zamítnuta stavba vodovodu na Slavíně, ale bylo povoleno stavět sklepy od Hasíkové boudy po Hraničky.

     Záznamy končí zápisem z 30.12.1973 z nových voleb s neznámým výsledkem. Z let 1974 – 1980 zatím nejsou záznamy.

    V roce 1980 byl předsedou Alois Bureš, probíhá rozšiřování el.přípojek ke sklepům, V březnu 1981 začala výstavba zpevněné cesty kolem sklepů a Theodoru podle projektu za 250 tis. Nakonec zásluhou Ant. Příkaského cestu financovalo JZD částkou 190 tis.

    V roce 1982 zvolen znovu předsedou A. Bureš. Od JZD získává organizace do pronájmu bývalou konírnu. Aktivitou členstva probíhají stavební úpravy – snížení rampy pro výkup zeleniny, svépomocí je vyroben drtič ovoce a zakoupen hydraulický lis pro moštárnu. Do objektu je zavedena voda a elektřina.Objevují se snahy vybudovat účelové zařízení.

    V roce 1984 je zvolen předsedou Stanislav Kordula. Sílí snaha o vybudování vodovodu na Slavíně. Je rozhodnuto o stavbě Účelového zařízení, zahrnujícího moštárnu, sklady, garáže, kanceláře a hlavně pěstitelské pálenice. V roce 1985 je zpracován prováděcí projekt k této stavbě, ale k realizaci už nedošlo. Při besedě u vína, konané 9.listopadu ku příležitosti 50-ti let organizovaného vinařství v Ratíškovicích, mimo jiné proběhne informace, že ZO ČZS zaplatila 16.912 Kč za poliš 63×10,5 jako půjčku sklepařům. V roce 1986 probíhá rekonstrukce elektrické sítě na Slavíně. Byl zakoupen podzemní kabel za 150tis.Vodovod je budován souběžně s rozvodem vody ze studní.

    Na 18.1.1987 je svolána volební výr.schůze. Bohužel chybí další záznamy. Zde prozatím končíme. Bude doplňováno ze vzpomínek pamětníků a snad se naleznou i nějaké dokumenty.